Výživné

Povinnost poskytovat dětem a partnerovi odpovídající výživu sahá až do doby římského práva. V dnešní době jsou pravidla a povinnosti pro výživné stanovena v Občanském zákoníku, a to podle příbuzenských vztahů a podle výše i rozsahu poskytovaného výživného.

Povinnost platit výživné přichází v úvahu mezi rodiči a dětmi, mezi rozvedenými manželi (pokud jeden z nich není schopen se sám živit, a to právě z důvodů vyplývajících z předešlého manželství), mezi manželi, mezi potomky a předky.

Výživné na dítě

Patrně nejčastěji vzniká nárok na výživné na dítě. Při tom se aplikuje zásada, že dítě těží ze životní úrovně svých rodičů. Stanovení výše výživného tak vychází z průměrného měsíčního příjmu rodiče. Do hry vstupují ale i další faktory, jako například střídavá péče o dítě oběma rodiči apod. Pokud nelze příjem písemně doložit, vychází se z hodnoty dvacetipětinásobku částky životního minima.

Shoda na výživném

Osoby, jichž se týká vyživovací povinnost, se mohou na výši výživného dohodnout. Pokud je vznik povinnosti spojen se soudním řízením, je to ideální stav, protože pokud neexistují jiné okolnosti, které by tuto dohodu vylučovaly, soud ji v řízení schválí. Výživné je možné soudně přiznat až ode dne zahájení soudního řízení. To neplatí pro výživné na dítě, kde je možné přiznat nárok zpětně až za dobu tří let.

Když se věci zkomplikují

Stejně jako v jiných životních situacích, i při vzniku vyživovací povinnosti mohou nastat okamžiky, kdy je dobrá znalost zákonů a práva. Může se například stát, že se výrazně zvýší nebo sníží životní úroveň jednoho z rodičů. Pak je zapotřebí podat návrh na změnu výše výživného. Další těžká chvíle může nastat, pokud se dítě narodí neprovdané matce. Ta se ocitá na mateřské dovolené a ztrácí možnost hlavního příjmu. Ve všech těchto případech vám pomůže advokát, který s vámi projde všechny možnosti a připraví vše potřebné pro vyřešení životní situace.

Příklady úkonů advokáta při vymáhání výživného